15. Červen 2017

Šikanózní insolvenční návrh

Šikanózní insolvenční návrhy jsou reálnou hrozbou pro všechny podnikatele, zejména pro ty, kteří podnikají v oboru stavebnictví a pro ty, kteří se zúčastňují výběrových řízení. Za šikanózní insolvenční návrh lze považovat především věřitelský insolvenční návrh, který je zjevně bezdůvodný. Podstatou takového bezdůvodného návrhu není řešení úpadku či hrozícího úpadku, ale např. vyřadit konkurenčního podnikatele z boje o zakázky poškozením jeho pověsti anebo vyvinout tlak na podnikatele (údajného dlužníka), aby uhradil spornou pohledávku. V takovém případě dochází podle Nejvyššího

Čti dále
25. Říjen 2016

Soudy by se měly snažit nalézat skutečnou spravedlnost

Ústavní soud apeluje na obecné soudy, aby rozhodovaly v souladu se zásadou spravedlnosti. Vyzdvihuje dobré mravy a konfrontuje je s námitkou promlčení.   Dle nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 2062/14 ze dne 25. října 2016 zásada výkonu práv v souladu s dobrými mravy dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor k uplatnění spravedlnosti a také slušnosti. Ústavní soud tímto fakticky apeluje na obecné soudy, aby rozhodovaly v souladu s ekvitou a prosazovaly cestu nalézání skutečné spravedlnosti. Jako

Čti dále
13. září 2016

Limity soudcovského dotváření práva proti zájmům soukromých osob

Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit obzvlášť přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob.   V nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. září 2016 se Ústavní soud zabýval soudcovským dotvářením soukromého práva v kontextu výslovně zákonem nezakázaného souběhu funkcí. Podle Ústavního soudu je nutné toto dotváření podrobit obzvláště přísnému ústavnímu přezkumu, neboť tímto

Čti dále
29. březen 2016

Potvrzení rozhodnutí z jiných důvodů, než na základě kterých rozhodl nalézací soud

Potvrdí-li odvolací soud ve výroku rozhodnutí, avšak sám jej považuje za správné z jiných důvodů než soud nalézací, a zároveň účastníka důsledně nepoučí, jedná se o porušení práva na spravedlivý proces; v takovém případě je totiž účastník zbaven možnosti hájit svá práva cestou řádných opravných prostředků a je uvržen do „procesní pasti“.   Ve věci vedené Ústavním soudem České republiky pod sp. zn. IV. ÚS 3085/15, ve které rozhodl Ústavní soud nálezem ze dne 29.

Čti dále