Také vypořádání nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů s oddělenými jměními může spadat pod unijní nařízení o majetkových poměrech v manželství. Rozhodující je přímá souvislost spoluvlastnictví s manželstvím a zvoleným majetkovým režimem.
Dne 24. září 2026 vydal Soudní dvůr Evropské unie rozsudek ve věci C-300/25 Duftošek. Přijal v něm výklad, který žalobce zastoupený AK Pacovský prosazoval v českém řízení i před Soudním dvorem.
Soudní dvůr uzavřel, že žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti nabyté výlučně manželi, kteří si při uzavření manželství sjednali režim oddělených jmění, podaná po zrušení manželství, spadá do oblasti majetkových poměrů v manželství ve smyslu nařízení 2016/1103.
Nemovitost v Paříži a řízení v České republice
Bývalí manželé si při uzavření manželství sjednali režim oddělených jmění. Za jeho trvání nabyli do podílového spoluvlastnictví nemovitost v Paříži. Po rozvodu se žalobce obrátil na české soudy s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Obvodní soud pro Prahu 5 řízení zastavil. Spor považoval za obecnou věc spoluvlastnictví podléhající nařízení Brusel I bis, podle něhož by vzhledem k poloze nemovitosti měly rozhodovat francouzské soudy. Městský soud v Praze rozhodnutí změnil a dovodil použití nařízení 2016/1103 i příslušnost českých soudů. Nejvyšší soud poté položil Soudnímu dvoru předběžnou otázku.
Autonomní a široký unijní pojem
Soudní dvůr zdůraznil, že „majetkové poměry v manželství“ jsou autonomním pojmem unijního práva. Jeho obsah proto nelze určovat podle toho, jak vnitrostátní právo kvalifikuje konkrétní majetkový vztah. Pojem má být vykládán široce a zahrnuje nejen kogentní pravidla, ale také režimy, které si manželé zvolili, i dispozitivní pravidla rozhodného práva (body 32 až 40).
Tento výklad podporuje také cíl nařízení soustředit pravidla použitelná na majetkové poměry v manželství do jediného nástroje. Soudní dvůr současně potvrdil, že i samotná volba režimu oddělených jmění patří pod pojem majetkových poměrů v manželství (body 46 až 48).
Přímá souvislost s manželstvím
V projednávané věci vzniklo spoluvlastnictví za trvání manželství, v němž platil režim oddělených jmění. Podle Soudního dvora tento režim charakterizoval majetkovou stránku manželského vztahu a při koupi nemovitosti vedl přímo k právnímu vztahu bývalých manželů jako podílových spoluvlastníků. Mezi spoluvlastnictvím a manželským vztahem proto existuje přímá souvislost (body 55 až 57).
Není rozhodné, že se právní režim tohoto spoluvlastnictví podle českého práva v podstatě neliší od obecného podílového spoluvlastnictví. Stejně tak nebrání použití nařízení okolnost, že žaloba byla podána až po rozvodu (body 58 a 59).
Praktický význam a meze rozsudku
Rozsudek posiluje jednotné posuzování přeshraničních majetkových vztahů manželů. Ukazuje, že režim oddělených jmění pro účely unijního práva neznamená, že každý společně nabytý majetek automaticky stojí mimo pravidla o majetkových poměrech v manželství.
Závěr však nelze bez dalšího vztahovat na všechny spory o spoluvlastnictví mezi manželi nebo bývalými manželi. Soudní dvůr výslovně vycházel z toho, že nemovitost nabyli výlučně manželé a žádná třetí osoba mezi spoluvlastníky nebyla. Otázku případů s účastí třetí osoby ponechal otevřenou (bod 60).
Rozsudek rovněž nerozhoduje o samotném vypořádání pařížské nemovitosti. Nejvyšší soud nyní závazný výklad unijního práva použije při rozhodování o dovolání a určí další procesní postup.
AK Pacovský zastupuje žalobce v českém řízení. Mgr. Jan Pacovský, LL.M., jej osobně zastupoval také v písemné a ústní části řízení před Soudním dvorem. Totožnost klienta nezveřejňujeme a zachováváme anonymizaci použitou Soudním dvorem.
Oficiální podklady
Rozsudek: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62025CJ0300
Stanovisko generálního advokáta: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62025CC0300