Uzavření manželství s sebou nutně přináší mnoho, nejen právních, následků v životě člověka. Jedním z nich je i vznik majetkového společenství, tzv. společného jmění manželů (označován jako SJM). Je nutné si uvědomit, že pojem „jmění“ v sobě nezahrnuje pouze aktiva, ale také pasiva, tedy dluhy.
Institut SJM vzniká zásadně uzavřením manželství a je připuštěn pouze a jen mezi manžely, čímž se odlišuje od podílového spoluvlastnictví, které je možné mezi kterýmikoli, dvěma či více, subjekty. Zákonodárce prozatím neumožňuje vznik SJM ani mezi registrovanými partnery.
Fungování SJM – tři režimy
Jakým způsobem tedy SJM funguje? Občanský zákoník rozeznává tři režimy, v jejichž rámci může být SJM upraveno:
- Zákonný režim – je režimem základním. Vzniká v případě, že jsou manželé, popř. snoubenci, v otázce SJM pasivní a nedohodnou se na jiném fungování.
- Smluvený režim – jak již název napovídá, vznikne v případě, že si manželé otázky SJM modifikují odchylně od zákonného režimu.
- Režim založený rozhodnutím soudu – soud je oprávněn zrušit či zúžit rozsah SJM, avšak pouze ze závažných důvodů.
V dnešním příspěvku rozeberu pouze režim zákonný. Zbylé dva režimy a následně i vypořádání SJM pak budou obsahem některého z příštích článků.
Zákonný režim
Co je tedy obsahem SJM v případě, že se uplatní zákonný režim?
Základním pravidlo zní, že součástí SJM je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství. Z tohoto, na první pohled přísného, pravidla samozřejmě existují i výjimky. Součástí SJM se tedy nestává to, co
a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů – typickým příkladem jsou zdravotní pomůcky.
b) nabyl manžel darem, děděním nebo odkazem jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jinou vůli – např. manžel zdědí po rodičích nemovitost.
c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech – např. manželce je ublíženo na zdraví a jako náhradu obdrží od škůdce finanční satisfakci.
d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví – např. manžel vlastní sběratelské mince. V případě, že tyto smění s jiným sběratelem za jiný kus, tento nový kus se nestává obsahem SJM, ale stále výlučným vlastnictvím manžela.
e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku – např. manželka vlastní auto, které je jejím výlučným vlastnictvím. Auto jí je odcizeno a od pojišťovny získá peněžitou náhradu.
Součástí SJM je však i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Co se týče podílu manžela v obchodní společnosti nebo družstvu – tento podíl se dle zákona stává součástí SJM pouze v případě, že se manžel stane společníkem obchodní společnosti nebo družstva v době trvání manželství. Opět se však uplatní výjimky výše uvedené.
Jak již bylo začátkem tohoto článku uvedeno, pojem „jmění“ v sobě zahrnuje i pasiva. Je přitom logické, že pokud mají manželé sdílet to „dobré“ – aktiva, je třeba aby se podělili i o to „špatné“ – tedy dluhy. Součástí SJM se tak stanou i dluhy, převzaté za trvání manželství. Pro lepší představu opět poslouží příklad: Manžel si po svatbě vezme úvěr na zakoupení nového auta. Úvěr se stává součástí SJM, a to i v případě, že stranou úvěrové smlouvy je pouze on sám.
V případě dluhů zákon opět rozeznává výjimky. Dluhy, i když byly převzaté za trvání manželství se nestanou součástí SJM v případě, že:
- se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku
- je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny
Lze tedy obecně shrnout, že jmění manžela, které manžel nabyl před vstupem do manželství nebude do SJM po jeho vzniku zahrnuto. V případě, že manžel nabyl jmění po vzniku manželství, pak se věc stává obsahem SJM s výjimkou výše uvedeného.
Jak s majetkem v SJM nakládat, uplatní-li se zákonný režim?
Obecně platí pravidlo, že v případě běžných záležitostí může manžel jednat samostatně, ale zavázáni z tohoto jednání jsou oba manželé. Pojem „běžných záležitostí“ je však značně neurčitý a lze si představit, že v každé rodině jej bude možno vykládat odlišně, a to zejm. s přihlédnutím k majetkové situaci.
V případě, že jednání nelze považovat za běžné (např. manžel má v úmyslu prodat bytovou jednotku, která je obsahem SJM), pak musí manželé jednat společně, nebo jedná jeden z manželů, ale se souhlasem druhého. Pokud manžel není k souhlasu bez vážného důvodu svolný, popřípadě souhlas není schopen projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas nahradil soud.
Je možné si však představit situaci, kdy jeden z manželů disponuje se společným jměním jakkoli se mu zlíbí, bez toho, aby si vyžádal souhlas druhého manžela. V takovém případě zákon poskytuje druhému manželovi ochranu v podobě možnosti dovolání se neplatnosti takového jednání.
V případě, že manželé z jakýchkoli důvodů nesouhlasí s tím, aby se jejich majetková stránka po svatbě řídila pravidly zákonného režimu, pak je zcela na místě, aby přistoupili k jednomu z řešení, které občanský zákoník nabízí a majetkovou situaci si upravili odlišně, dle svých představ.
Jakým způsobem je možné si SJM modifikovat a s jakými limity však bude již obsahem jednoho z příštích článků.