Páchání trestné činnosti za sebou často, bohužel nechává též poškozené. Osobě poškozeného je proto v rámci trestního řízení přiznáno specifické postavení, z nějž vyplývá řada práv. V dnešním článku osvětlíme problematiku nároku na náhradu škody, nemajetkové újmy a bezdůvodného obohacení (pro zjednodušení budou všechny tyto tři pojmy označeny souhrnně jako „újma“). Předně je však zapotřebí důsledně vymezit pojem poškozeného ve smyslu trestního řádu, neboť ne každé osobě, která se cítí být konkrétním trestným činem dotčena bude přiznán

Čti dále

VRCHNÍ SOUD ZRUŠIL ROZSUDEK V KAUZE OPENCARD V polovině září proběhla tiskem stručná zpráva o tom, že Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek Městského soudu. Trestní jednání mělo podle obžaloby spočívat v tom, že všichni přítomní členové Rady hl. m. Prahy při posuzování prodloužení smluv se společností H. spáchali zločin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 tr. zák. a dále pak zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 tr. zák. Podstata byla v tom,

Čti dále

V posuzované věci sp. zn. II. ÚS 955/18, ze dne 9. července 2018, Ústavní soud posuzoval možnost odepření svědecké výpovědi z důvodu existence blízkého vztahu mezi svědkyní a osobami vůči kterým by vysvětlení mělo směřovat. Pro úplnost je nutné dodat, že § 100 odst. 2 trestního řádu umožňuje svědkovi odepřít výpověď v případě, jestliže by „výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám

Čti dále